Dalo by se skoro říci: všude dobře, na Rabštejně nejlíp! A nejen za pěkného počasí. Když lije, tak se dá aspoň poklábosit s kamarády, a když přestane, tak lze skoro ihned lézti.
Tento Rabštejn měl být již druhým velkým setkáním našeho mladého horolezeckého oddílu HO Bivak Ostrava, ale zase to nějak nevyšlo … hold asi to chce vyměnit předsedu za schopnějšího organizátora … Loni jsem přijel sám, ale zachránili mne kamarádi ze spřáteleného pražského oddílu HO Stará Rakouská, viz. článek Rabštejnské deště 27-28.5.2006. Pamatujíce si loňskou účast, opět jsem se pojistil, tentokráte Pavlem ze Zlína. Jen škoda, že pražáci nemohli přijet …
Letos ale došlo ke změně! Byli jsme DVA! Přijel Michal. A taky Luboš, jenže v sobotu odpoledne se mu počasí nezdálo jako lezení přející a odjel domů. A někteří to obrátili v Rýmařově zpět na Ostravu, kvůli počasí. No přece jen moderní přibližovací prostředky někdy nejsou vždy jen ku prospěchu věci! Když jsme sem kdysi jezdili autobusem, tak nás nikdy nenapadlo to zabalit po jednom dni a jít tu dálku zpátky na autobus. Ale zase na druhou stranu, když to tak půjde dále, tak za pár let se nás tu sejde pěkná partička, konečně to bude ta pravá oddílová akce!
V sobotu jsme zalezli staré dobré známé cesty, když odpoledne nás déšť zahnal do hájenky Rabštejn na občerstvení, v těchto chvílích hospůdka praská ve švech. Pak už se nám povedla jen nezbytná procházka na nejvyšší bod Rabštejna a začaly přeháňky a bouřky a trvaly až do rána. Ale i přesto za námi dorazili na kole Olejníčkovi z Babic u Brna, vyhnuli se všem lijákům a přijeli se podívat na staré kamarády. A teď, když Tonda už zase může lézt aspoň lehké cesty, se doufám na Rabštejně ještě letos potkáme! Díky moc za příjemnou návštěvu!
A ráno jsme se probudili do krásného slunečného rána, jen chvíli počkat, než se aspoň trochu skály vysuší a jdeme s Michalem do stěn, kde už ani nebylo tolik lidí jako v sobotu, prostě skoro idylka :-) Akorát chudák Pavel se na pokoji léčil ze střevních problémů ...