Krkonošská sedmdesátka '01

Závod hlídek

Smečka z Moravy před startem.

Občas člověk potřebuje k vyvinutí činnosti počáteční impuls, a ten já tehdy dostal na poště, kde jsem potkal Karla, který zrovna platil startovné na K70 za své družstvo. Podařilo se sestavit tým (sice pátého člena jsme sehnali přes e-mailovou konferenci Montana jen asi 2 dny předem) a jelo se.

Moje velké přání dát si Krkonošskou 70 se pomalu plní. Od dob, kdy zde závodil i můj otec a v družstvu bylo 10 lidí, se hodně změnilo. Už se jede jen 56 km a v družstvu je jen 5 lyžařů a už se neprohání po hřebenech Krkonoš. Staří harcovníci nám pak radili, jak se do dělalo kdysi, když chyběl člověk, vždy před kontrolou se odchytil neznámý turista, dostal číslo a za kontrolou ho zase sundal a jel si po svých.

Jeden z mnoha startů.

Spíme v tělocvičně ve Vrchlabí a až tady po setkání s naším pátým členem zjišťujeme takovou drobnost, že závod se jede volnou technikou. Opravdoví závodníci si připravují lyže a my jdeme na poradu na pivo.

Po startu hned po sjezdovce nahoru.

Ráno jsme nějak nezvládli začátek. Hlavně já se málo napil. Na lyžařský stadión jsme přišli tak akorát, a když jsme poprvé uviděli startovací vlnu pěti družstev, jak to bruslí po sjezdovce nahoru, tak jsem měl strach, že budu muset Pavla držet, aby neutekl. Přece jen, není to žádný puťák, ale seriózní závod.