Hardangervidda
Hardangervidda je nevětší náhorní plošina v Evropě, národní park leží nad hranicí lesa, takže se zde vyskytuje jen sporá nízká vegetace horské tundry.
Z Eidfjordu jedeme přes Ovre Eidfjord a Hjolmo až na konec cesty, spíme na parkovišti pod velkým parkovištěm se záchodky (Asen kafé), moc pěkné prostředí, až na to, že nám za hlavami bouří mohutný vodopád, ale únava nakonec rámus přemůže.
Visutý most v Hardangerviddě.
Ráno prší, možná to i k Hardangerviddě patří, a až ve 12:00 vycházíme od našich aut, při dešti se nikomu nechtělo vyrážet na dva dny na cestu, ale nakonec přece jen jsme pohodlnost přemohli. Kolem chaty Viveli míříme do lůna Hardangerviddy, kde začínají bažiny a bažiny a bažiny. Turistická cesta je vyšlapaný hnědý pruh bahna mezi bažinami, teleskopické hůlky zde byly velmi vhodný pomocník pro udržování rovnováhy v bahně.
A jsme na planině, vřes a jezírka a pořád dokola, sem tam sympatické malé chatové osady, např. chatová oblast Langedalen, je tady moc příjemně a tak nikam nespěcháme a pěkně si to užíváme. Nad poslední osadou nás čeká poslední norský beerpoint Fagerli, a pak dolů k self service chatě Hadlaskard, šli jsme sem 8 hodin, na mapě je plán 7 hodin.
Hardangervidda.
I když je to chata bez obsluhy, nocleh stojí 200 NOK, což se nám zdá hodně a tak stavíme stany, které jsme si s sebou raději vzali pro případ, že chata bude zavřená. Během vaření večeře přišli obyvatelé chaty s tím, že nedodržujeme minimální vzdálenost od chaty, což je 200 m, a tak jsem se museli asi o 50 metrů posunout dále.
Opět vycházíme ne moc brzo (10:00), není takové horko jako předešlý den a krajina je jiná, mnohem méně zajímavá. U chaty Hedlo si dáváme svačinku, je to moc příjemná chata, několik turistů a mraky ovcí. Na konci cesty jsme se ocitli v ráji křemenáčů, polovina výpravy sbírá podél cesty křemenáče, až je není kam dávat. Je zvláštní, že i při sběru hub jsme byli mnohem rychlejší než limity z mapy a značek. V 16:00 jsme u auta, někteří se koupeme v ledové vodě a to je konec v horách.
Lovec křemenáčů.
A civilizace, v Eidfjordu si kupujeme s Radovanem malovanou mapu Hardangerviddy (40 NOK) a v marketu chleba, 12 vajíček (22 NOK) a tuk na smažení (13 NOK) pro naše chlapáky křemenáče. V kempu opět bereme vodu a někteří využívají sprchy (5 NOK).
Poslední atrakcí Hardangerviddy byl obrovský 183 m vysoký vodopád Voringsfossen, vodní tříšť stoupá až do výše 200 metrů. Zaujaly mne tady vyhlídkové přírodní terasy, u nás je u každé malé jámy zábradlí, a tady nic, pouze cedule, že pod vámi je propast a že si máte dávat pozor. Hodně jiný kraj.
Opouštíme hory, objíždíme celou Hardangerviddu a hledáme místo na spaní, což se nám povedlo kolem 22:00 kousek za městečkem, kde je doleva odbočka na Braa, dojeli jsme až k závoře bomwegu (mýtného), bylo tam parkoviště se studánkou na konci osady v lese, čekala nás tady pořádná večeře a svařák a jako vždy věrní kamarádi gumový balón a létající talíř.
Eidfjord - Ovre Eidfjord - Asen kafé - Viveli - Langedalen - Fagerli - Hadlaskard - Hedlo - Asen kafé - Eidfjord - Voringsfossen - mýto